L88002605

Kategorie: 

Pošta: Kopřivnice
PSČ: 742 21
Anotace: Modrý výplatní otisk
Oprávněný uživatel: Městský úřad Kopřivnice, Štefánikova 1163/12
WWW stránky:

Uvedení do provozu: 16. 6. 2017


Modrý výplatní otisk s oprávněným uživatelem:

Modrý výplatní otisk s oprávněným uživatelem (nové logo oprávněného uživatele):

Modrý výplatní otisk s oprávněným uživatelem s hodnotou výplatného ve výši 0 Kč:

Modrý výplatní otisk s oprávněným uživatelem s hodnotou výplatného ve výši 0 Kč
s přítiskem “Veselé velikonoční svátky …”

Tento štoček používali jen v týdnu od 15. do 18. dubna 2019, a to ještě ne na všechny zásilky, otiskovali jej jen na obálky, kde nezasahoval do jiného textu nebo razítka.


Informace kolegy Josefa Padrty:

Můžeme doplnit údaje o modrém výplatním otisku uživatele Městského úřadu v Kopřivnici, který novým štočkem rozšířil použití označení oprávněného uživatele:

výplatní stroj L88002605, 742 21 KOPŘIVNICE začal vyplácet dne 16.6.2017 (ověřeno u uživatele).

Druhý (příležitostný) otisk zhotovený k povýšení Kopřivnice na město byl vložen do mechanismu stroje počátkem roku 2018 (datum uživatele nemá zaznamenáno, tudíž je na sběratelích určit z celistvostí, kdy tomu přesně bylo). Teď, milí sběratelé, zbystřete. Mechanismus výplatního stroje umožňuje užívat oba výplatní otisky s rozdílnými štočky (původním a druhým příležitostným). A to libovolně od začátku roku 2018 a poměrně jednoduše. Teoreticky se v jeden den mohou vyskytnout zásilky s oběma otisky. O to je to pro specializované sběratele atraktivnější tento otisk sledovat.

Na nakonec ještě informace: uživatele tohoto stroje uvažuje ukončit používání příležitostného štočku někdy koncem srpna 2018 (bez záruky). Opět důvod k určení hraničního data používání výplatního otisku.

Hraniční data jsou velmi zajímavá a tvoří okrasnou část sbírky. Sběratel může zvolat “BINGO”, když získá celistvost s datem prvního či posledního použití či otisk s datem změn anebo společenských událostí.

3 komentářů k “L88002605

  1. Ivan Leiš

    Detaily o příležitostném otisku
    Kolega Josef Padrta kontaktoval Městský úřad Kopřivnice, uživatele základního otisku L88002605 a dozvěděl se, že modrý výplatní otisk začal vyplácet poštovní zásilky 16. června 2017. Počátkem roku 2018 byl do stroje vložen druhý – příležitostný – štoček k výročí povýšení Kopřivnice na město. Přesné datum uživatel nemá. Koncem letošního srpna se plánuje jeho vyjmutí. Zůstane tudíž první, původní štoček.
    A ještě jedna zajímavost. Mechanismus stroje umožňuje přepínání a používání v předmětném časovém rozmezí oba štočky. Určitě bude zajímavé zachytit celistvosti z poštovního provozu a dokladovat tak různá data s použitím obou štočku. Tak. vznikly a ještě stále vznikají v tomto mladém podoboru poštovní historie různé zajímavosti. Kolegovi Padrtovi a jeho manželce děkuji za zjištění potřebných údajů a dokladování výplatních otisků z poštovního provozu.

  2. Pravoslav Kukačka

    Vážení kolegové,

    kolega Josef Padrta ve svém textu vyzval sběratele ke zbystření při práci se svými sbírkami, které by vedlo k určení hraničních dat používání výše uvedeného příležitostného označení oprávněného uživatele tohoto výplatního stroje – 70. výročí povýšení Kopřivnice na město. Dostal se mi do rukou velmi kvalitní otisk #00023892 ze dne 28.08.2018. Jedná se však o otisk s nulovou hodnotou, tedy o esej nebo, chcete-li, zkušební otisk. Není to tedy přímo doklad poštovního provozu, ale možnost takového využití výplatního stroje toho dne u odeslaných zásilek nepochybně byla. Sken mnou zde uváděného otisku jsem zaslal webmasterovi p. Jiřímu Marko, který umístí obrázek na tuto stránku.

    Berme to tedy prozatím jako hraniční datum používání příležitostného označení oprávněného uživatele. Novější poznatky je možno sdělovat formou dalších komentářů na této stránce. Struktura úvodních údajů u uváděných modrých výplatních otisků na tomto webu totiž přehlednější uvádění hraničních dat neumožňuje.

    Současně bych byl pro to, abychom výraz “štoček” u těchto strojů nepoužívali, neboť se určitě nejedná o štoček kovový nebo z polymeru, ale bude se jednat o elektronický soubor a otištění bude jistě nějakým elektronickým procesem. Nejlépe tedy vyhovuje termín “označení oprávněného uživatele”. Výplatní stroj má jistě mechanické části, které posouvají oráženou zásilku, avšak přepínání mezi jednotlivými označeními oprávněného uživatele není umožněno nějakým mechanismem, ale elektronikou. Byli bychom ještě znalejší, kdybychom se jako sběratelé mohli více seznámit s konstrukcí, vybavením a prací těchto výplatních strojů.

    Těším se na další ohlasy,
    Pravoslav Kukačka

  3. Ivan Leiš

    K předloženému hraničnímu otisku z 28. 8. 2018. Kolega Josef Padrta se jistě k tomuto otisku vyjádří. Já jen dodávám, že nulové otisky jsou vždy zrádné. Mohou vzniknout z tisíce a jednoho důvodu. K přesnému určení důvodu vzniku je třeba znát reálie místa, kde vznikl a průvodní okolnosti. Může to být otisk z ochoty či prezenční otisk, tedy otisky, která nám již v minulosti několikrát ubezpečily z těchto a jiných důvodů vzniku. Pokud nedoložíme důvod otisku, zůstáváme jen u domněnek.

    Od roku 1976, kdy jsme revolučně a evolučně s Mirkem Bouškou vnikli do poklidného života frankotypistů a jimi opěvované výrazy “frankotyp” jsme přeměnili na “výplatní otisk” či “otisk výplatního stroje” či na “výplatní stroj”, se stále potýkáme s nepřesnými či nevýstižnými terminologickými výrazy, které navíc odporují i technické a poštovní normě. Nejinak je tomu i s výrazem pro místo, kde se objevuje uživatel výplatního stroje”. Podařilo se nám prosadit poněkud krkolomný termín “označení oprávněného uživatele (výplatního stroje”, který zdomácněl. Od nedávné doby a po zavedení nových pravidel České pošty pro používání výplatních strojů v poštovním provozu se výraz zjednodušil a používá se termín “označení uživatele”. Důvod pro jeho použití je, že lépe vystihuje podstatu – ne všichni uživatelé výplatního stroje jsou oprávnění. Potud je jasno. Pro tuto část výplatního otisku by se tento výraz měl použít a na slovo “štoček” zapomenout.

    “Označení uživatele” je však zaznamenáno různými technikami na nosiči či matrici vulgo “štočku” který odborníci , ale i sběratelé nadále používají. Co s tím? Termín “označení uživatele” pro štoček v tomto užším smyslu asi není to pravé. Tudíž zůstaneme u štočku či vymyslíme jiný název tak, abychom si v odborných kruzích či mezi sběrateli rozuměli? Připomínám několik definic “štočku” v technickém smyslu.¨

    1/ Štoček – tisková matrice pro flexotisk.
    2/ Štoček v polygrafii – druh tiskařské formy, dřevěný špalíček, tisková deska z kamene, kovu, linolea, umělé hmoty atd.

    I nové metody, které nám přinesla digitalizace několika stupňů, si jistě řekne své.

    Terminologie není, a nikdy nebyla, jednoduchou záležitostí. Poznal jsem to v 70. letech při tvorbě terminologie výplatního otisku, ale i při sestavování 600 hesel poštovní historie a celin pro příručku “Československá filatelie”, na které se podílela tehdejší špička československé poštovní historie. Věc nebyla přímočará, přesto lze srozumitelného výsledku dosáhnout.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..